Nedělní ráno vypadalo,že je po dešti a slunce se dralo ven. A tak jsem zas koukal kam bych se vydal. Úplně náhodou jsem natrefil na obrázky z jednoho kopce v Českém Středohoří. A tak jsem dlouho neváhal a nasedl do auta a jel se na to podívat naživo. Okolo Loun jsem zajel do velké mlhy a tak jsem pochyboval o nějakém pěkném výhledu. Mlha vytrvala až pod Bořeň 539 m. Stejně jsem do toho šel, neboť jsem doufal, že spatřím inverzi. A tak jsem stoupal k vrcholu, slunci blíž. Pod samotným vrcholem už bylo slunce silnější a mlha ustupovala. Nebo spíš jsem jí nechával pod sebou. Byla to super proměna. Z husté mlhy najednou slunné počasí. Na samotném vrcholu jsem byl sám s krásným pohled do dáli. Mraky se váleli pode mnou a já hezky na sluníčku. Jako když se koukám z letadla. Vydržel jsem se na tu nádheru koukat přes hodinu. Mlha se totiž rozpouštěla a začalo být vidět dolů. Bylo to opravdu úchvatné. Když bylo dílo dokonáno a mlha se rozpustila, vyrazil jsem dolů. Prohlédl jsem si skalní útvary, které ráno byli v mlze. Je tu zřejmě ráj skálolezců., jelikož tu mají plno skob ve skalách. Bylo to namoklé a tak jsem se do ničeho nepouštěl. Přeci jenom se mám rád. A tak jsem jen Bořeň obešel kolem dokola a pak se vrátil k parkovišti, kde čekalo autíčko. To mě zas dovezlo domů. Dnes opravdu bylo pěkně a stálo to za to. Snad se povede chytit inverzi ještě někdy. Budu se snažit.