To lyžování mě pořád drží a tak jsem si našel nejbližší středisko od domova a vydal se ho prozkoumat.Na průzkum vyrazila se mnou i Monča a tak jsme vyjeli.Cestou jsme píchli gumu,ale to nás neodradilo a dojeli až na Bouřňák u Teplic.Na první pohled pěkné středisko a počasí jakž takž.Nakoupili permice a vyrazili do svahu.Postupně jsme projeli všechny sjezdovky a pak si vybírali.Měl jsem zas nový zážitek z lyží. Dostal jsem vynadáno,že jsem měl málem srazit malé dítě ve svahu.Dokonce tatík chtěl o mě zlomit hůlky.No nejlepší na tom je,že si toho nejsem vědom. Docela mě to rozhodilo a tak jsem si musel dát pivo.Pak už to šlo.Fronta,vlek,sjezd.Prča je,když se jednou sjezdovkou jezdí dolů do Hrobu.To je město pod ní,ale zní to hezky.Jezdil jsem do hrobu.:-)No musím říct,že lidí bylo dost a fronty nekončící.Docela mi tam i vadili hluchá místa,kde jsme přejížděli na jiné sjezdovky.To trochu vázne a člověk jako já,který neumí bruslit na lyžích,tak pak dře jak .... .Co je tam pěkné,tak to spousta kiosků.No pár jsme jich navštívili.Jinak to hodnotím průměrně.Snad míň lidí a bylo by to lepší.Ani jsem tam nevydrželi do konce a v půl třetí jeli domů.Mě čekala ještě cesta do Varů a tak se mi to hodilo.Tak snad příště se na Bouřňáku více vybouříme.