Na neděli slibovali zas pěkné počasí a tak jsem doma nevydržel a jel se někam podívat. Dlouho jsem koketoval s myšlenkou se podívat do skal Kokořínska. Něco jsem si zjistil na internetu a tak jsem to vyrazil prozkoumat na živo. Kokořínsko už jsem několikrát navštívil a tak jsem zklamaný být nemohl. Zelená značka z Konrádova mě zavedla první ke zkamenělému zámku. Tam i v jeho okolí jsou krásné výhledy do kraje. Opět mlha mi neumožnila tu krásu vychutnat na plno. Krásnou cestou borovicovým lesem a pískovcovými skály jsem se dostal až do vísky Brusné. Několik roubených chaloupek a nic víc. Nedaleko v lese se nachází skalní bludiště. Je to spleť úzkých cest ve skalách. Docela zajímavé. Dá se tam všelijak chodit motat a bloudit. No taky proto to je asi bludiště. Dá se vyšlápnout i nad bludiště a pozorovat vše z vrchu. Nad úzkými cesty se dá překračovat nad lidmi, kteří chodí 10 m pode mnou. Když jsem se zas v bludiště našel, vrátil jsem se na cestu. Tam jsem se pokochal pěknými vyhlídky po okolí. Pak Boudeckou roklí jsem sestoupil k silnici, kde jsem po silnici došel přes Vojtěchov, Ráj až do Konrádova. Všude v těchto vesničkách jsou roubené chaloupky, pěkně upravované. Chalupáři se tu věru snaží. Ještě jsem se pokochal u dvou rybníčků a pak už hezky autíčkem domů. Na cestu mi před očima mi hezky zapadalo slunce, až ve Slaném zapadlo. Den se povedl i když byl vlastně smutný.(že jo MTR)