Zjistil jsem,že v Praze je lanové centrum. Už dlouho jsem se sem chystal a tak se to konečně povedlo. Po písemné objednávce jsme se v sobotu sešli ve Vysočanech na místě. Počasí bylo docela už zimní, ale to nás neodradilo. Třeba nezmrzneme, i když bylo kolem 0 C. S námi tam byla i jedna nevelká skupinka a tak to bylo akorát. Instruktor Michal, který nám byl k ruce, nás nejprve rozhýbal mezi sebou a pak jsme šli zkusit štěstí na nízké lanové překážky. S těma jsem měl malé zkušenosti a tak to bylo v pohodě. Zkusili jme si různé druhy překonání lana. Když se to povedlo bez pádů, šli jsme se navléknout do úvazků a zkusili si na trenažéru jištění, jeden druhého. To nám šlo taky dobře a tak jsme nelenili a šli na vysoké lanové překážky. Tam už to bylo o něco horší. Vše se totiž odehrávalo v 8 m výšce a tam jsou jiné pocity, než dole. Z vlastních zkušeností, jsem měl větší strach při jištění, než při samotném zdolávání překážek. No byl to velký kus odpovědnosti a tak žádná sranda. Ale i tak jsme se báječně bavili. Ze zdola to všechno vypadalo jednoduší než pak nahoře. Ale myslím, že nás nic nezaskočilo tolik, že by byli větší problémy. A tak jsme zkusili skoro všechno. No zima nám rozhodně nebyla, krev nám v těle kolovala dostatečně horká. Po absolvování individuálních vysokých překážek, přišli na řadu vysoké týmové překážky. Ty vypadali tedy horší. I ty jsme bravurně zvládli, prostě bezva tým. Jeden druhému jsem museli důvěřovat a podávat pomocnou ruku a pak to všechno bylo v pohodě. Je pravda, že ocelová lana byla trochu kluzká a tak se nám botičky trochu klouzali, ale pořád jsme byli dobře jištěný a tak žádný strach. Nakonec nás čekal Bigswing. To byla dobrá adrenalinová houpačka, která naše tříhodinové blbnutí krásně uzavřela. No báječná věc, která se bude jistě opakovat. Vřele všem doporučuji.