Už dlouho přemýšlíme co by jsme vymysleli za bejkárnu a tak nás napadlo udělat párty v altánu s živou kapelou. Když jsme kapelu měli, stačilo zkusit co vydrží zásuvka u altánu a bylo rozhodnuto. A tak jednoho letního dne jsme udělali META-PÁRTY 2. Od rána jsme se sešli na louce a začli přípravy. Posekat louku, natáhnout elektrické vedení, postavit podium a připravit dřevo. Prostě vše, aby nic nechybělo a všichni byli spokojení. S trochou zpoždění se vše povedlo. Ve tři jsme se pustili do plánovaného fotbálku. Přišlo dost dětí a tak se samozřejmě přidali. A tak jsme se honili za kulatým nesmyslem skoro 2 hodiny. Samozřejmě s pravidelnými přestávkami na pití. Dokonce jsem si dal i gól. No prostě srandy bylo dost, ale i sportovního výkonu. Nakonec v šest přijela META a začla se připravovat večerní zábava. Postupně se postavila aparatura a lidí stále přibývalo. Přijeli i koně. Ne teda na párty, ale jeli kolem a to by nebylo, abychom se nevnutili. A tak jsme si osedlal jednoho a další dobrovolníci druhého. No sámo, že hned bylo“kuravhošigutntag“. V sedm kluci hrábli do strun a Bajerovým koutem se rozlehla první živá hudba. Zásuvka drží a tak to vypadá, že už máme vyhráno. Je důvod k veselí. Dokonce jsem si střihnul s Chosém první taneček. Zábava se samozřejmě rozjížděla víc a víc. Taky piva ubývalo a tak v osm už byl první sud prázdný. Naštěstí čekal záložák a tak žádný chaos nevznikl. Takže všichni známí sezvaní se postupně na parketu vystřídali. Ač to na trávě moc neklouzalo, tak se tančilo dost. Já jsme si užil se svou kytarou. (mimochodem beze strun) a tak jsem vyplňoval přestávky a pak i hrál s kapelou. Okusil jsem slávu z podia, kdy Vám leží fanynky u nohou. Hezký pocit, i když jich tam moc neleželo :-). Hrálo se až do aleluja. Všichni se bavili a veselili, jak to má být. Někdo tančil, někdo byl u ohně a někdo jen pozoroval. Vše co kdo chtěl. Přišla se podívat i Červená Karkulka (Roman Kyncl) a tak jsme byli i v pohádce. Naštěstí měla buchty a láhev vína pro babičku. Bohužel dřív než potkala vlka, potkala nás. A tak to nemělo chybu. O půlnoci došel další sud. To už problém byl, ale né dlouho. Otevřela se hospoda a koupili jsme dvě basy lahváčů, které nás zachránili. S těma už jsme vydrželi do konce. A konec, ten byl až v ranních hodinách. Jako poslední jsme odcházeli my s Chosém a plácali se po ramenou, jak se to povedlo. No rozhodně se akce bude ještě opakovat. Protože se to všem líbilo. A to je dobře. V neděli jsme dopoledne vše uklidili a vrátili altán a louku do původního stavu. Tentokrát jsme nezaznamenali žádné ztráty a škody. To je taky dobré. Rozhodně to stálo za to.