Ráno po rychlém zabalení jsme vyrazili do dalšího dobrodružství. Využili jsme docela ostrou zkratku, která nám měla urychlit cestu. Moc se jí to nepovedlo a lidi co šli pěknou pěšinou okolo, nás vesele doháněli. Alespoň jsme se rozcvičili. V lesíku jsme si oblékli úvazky, abychom pod ferratou nezdržovali a vyrazili. Stěna byla docela plná, ale my jsme žádné tempo neměli a tak nás Maďaři nezdržovali. Čekal nás pěkný žebříček a několik pěkných traverzů. Jelikož to byla asi docela používaná ferrata, tak některé umělé vstupy, byli už ohnuté. No o to se zvyšovala obtížnost. Byl tam docela pěkný komínek, kde byli trošku taky problémy, ale dalo se to. Jen najít ten správný postup. Když jsme se dostali do asi do druhé třetiny, měli jsme odpočinek u sošky Madony. Řízek se hodí vždy. Pak už nás čekalo jen pohodové lezení k vrcholu Preinerwand 1783 m. Ten se povedlo dosáhnout a za odměnu několik pěkných výhledů. Z druhé strany se na nás vylili davy pěšáku, kteří použili lanovku. Dál nás čekala pěkná pěkná cesta po vrstevnici k chatě Ottohaus 1644 m. Tam byli dvě varianty pro nevybouřence jedna krátká ferrátka a nebo zasloužený odpočinek. Samozřejmě jsem šel do stěny. Ferratka měla být kraťoučká, ale jeden nezkušený Maďar, nám pobyt na laně prodloužil. Trochu se s tím pral a tak jsme čekali a tlačili ho očima. Jinak ferrátka byla docela pěkná, ale žádný extrém. Nás pak čekala cesta po vrstevnici zpátky, ale naštěstí po druhé straně. A tak jsme se zas kochali jinými panorámaty. Došli jsme až k místu, kde jsme vylezli z ferráty a dál pokračovali už k autobusu. Bylo to nekonečné klesání. Asi jako každé v Alpách. Cestou jsme ztratili dva účastníky, ale pomocí telefonů, jsme je nasměrovali, tam kam jsme potřebovali. Před posledním klesání, jsme potkali druhou část zájezdu, kteří zde měli Školu - Via Ferrata. Nakonec jsme k autobusu došli a trochu mu provětrali ledničku. Žízeň byla velká. Když jsme byli všichni, tak jsme se rozjeli ztrávit někde noc. Někteří v chatě a někteří na veřejném tábořišti. To byla ovšem síla. Jedno velké plné parkoviště, kde byla hlava na hlavě. Nečekaně byl ovšem v noci klid. A nebo jsme padly únavou.