Ráno jsem viděl konečně Bešeňovou za světla. Jelikož se mi nechtělo sedět v chalupě, spunktoval jsem výlet po okolí. Přidala se Hanka a Zdena s Mirkem. Od domácích jsme si nechali poradit a vyrazili do světa. Jako první jsme našli zřejmě starý vrt,který byl ale už studený. Bylo to malé jezírko v okolí Bešeňové. Ještě jsme našli cestou několik teplých pramenů. Asi tu mají laciné topení. Dobré bylo, že přes noc napadla trocha sněhu a tak bylo všude hezky bílo. Cestou necestou jsme se tedy procházeli. Našli jsme si cíl našeho výletu. Byl to nedaleký vysílač na kopci. Cesta k němu nevedla a tak jsme to vzali rovnou lesem. Nahoře byl pěkný výhled na Bešeňovskou nádrž a i na nedalekou Liptovskou Maru. Škoda ale výhledů na kopečky, ty se schovávali v mlze. No i tak se nám výlet líbil. Cestou zpět jsme ještě prošli obec Bešeňová, kde jsme bydleli. Penzion na penzionu bych to asi nazval.